U Hrabošky

Na počátku byla dlouhá sukně ze sekáče za 10 Kč, kus stuhy a bavlněné krajky. Výsledkem je krátká sukně pro maminku a šatičky pro dcerku :-) Sukně se mi docela zalíbila vzorem a chtěla jsem si na něčem vyzkoušet další oblasti švadlenkovského umění, které mi jsou zatím neznámé. Sukni jsem tedy ustřihla na délku nad kolena a okraj přizdobila fialovou stuhou. Taftová stuha na viskózovou sukni není zrovna ideální, je dost tuhá, ale po rozžehlení skladů to jde. Oblečená a v pohybu vypadá sukně líp než na fotce. Z ustřiženého pruhu látky zbylo dost na šatičky pro Stázku. Střih jsem si obkreslila z jedněch oblíbených kupovaných a trošku ho (hlavně velikostně) poupravila. Podšívku jsem střihla ze starého bavlněného trička. Jelikož je viskóza pěkně živý materiál, nechtělo se mi z ní šít titěrná ramínka, udělala jsem je tedy ze stuhy doplněné bavlněnou krajkou. Zapínání na zádech je na plastové patentky. No, lepší by byly knoflíky nebo aspoň placatější kovové druhy, ale ani od jednoho jsem neměl...

Kamarád slavil narozeniny. Přemýšlela jsem, co mu dát vtipného a zároveň aspoň trochu praktického a volba padla na kuchyňskou zástěru. Nabídka v ptákovinových e-shopech mě moc nezaujala, tak jsem se rozhodla zástěru ušít. Na internetu jsem trochu pohledala inspiraci, upravila ji podle svého, zapátrala v zásobách látek a pustila se do práce. Vystříhávat písmenka z podžehlené látky (padl na to kousek starého trička) byla slušná piplačka a co teprve je přišívat! Třeba nad takovým G jsem si chvilkama říkala, co jsem si to zase vymyslela. Dva stehy, nadzvednout patku, pootočit, jeden steh, nadzvednout patku, pootočit, tři stehy, nadzvednou... a tak dále :-). Nicméně dílo se docela podařilo, líbilo se a snad bude aspoň chvíli sloužit.

Asi před měsícem "přesedlala" Stázinka z hlubokého kočárku do sporťáku. Nelíbilo se mi však, že by v něm měla ležet nebo sedět přímo na té kočárkové umělině (zvlášť teď v létě). A podložení velkou plínou rozhodně není ideální, tvarově tam samozřejmě vůbec nepasuje, hrne se atd. Navíc jsem měla vyhlédnutou krásnou bavlnu, která se barevně přesně na náš kočárek hodila. A tak jsem spojila příjemné s užitečným a ušila vložku do kočárku, která ho nejen vylepší funkčně, ale taky ho zkrášlí. Na lícovou stranu jsem použila designovou bavlnu s muchomůrkami z kolekce Woodland Pals od Ann Kelle, na rubovou stranu červené plátno (v nouzi tak vložka může být i oboustranná), výplň je bavlněný termolín. Do kočárku se vložka upíná pomocí popruhů, které se prostrčí dírami na pásy v originálním potahu. Akorát ten horní budu muset ještě prodloužit, protože potahem sice spony prolezou, ale konstrukcí kočárku už ne, takže se budou muset zapínat kolem dokola. Fotit bez asistence mláděte se nedalo ...