U Hrabošky

Podzim by měl být krásně barevný. Stačí se podívat třeba na stromy... V oblečení lidí to však je přesně naopak. Jakoby s klesající hodnotou teploměru mizela i nálada nosit barevné věci a ze skříní se vytahují jen tmavé bundy... Tak jsem si řekla, že to trošku rozsvítím a ušila si dlouhou manšestrovou sukni v barvách duhy. A v mém oblíbeném volánovém provedení :-) Sukně je z jemného manšestru (pracího kordu), nositelná je tedy celoročně. V teplém počasí naboso, při ochlazení si stačí vzít tenčí punčocháče, v zimě teplé punčocháče. Jen do tropických veder nebo velkých mrazů asi nebude. Pas je ušitý do širokého bavlněného nápletu, uvnitř je guma. Sukně tak nikde neškrtí, nezařezává se pod tričkem a navíc se krásně přizpůsobí měnící se postavě například v těhotenství. Pokud se vám sukně líbí, mám dobrou zprávu - materiál mám ještě na jednu takovou skoro stejnou, jen barvy by byly obráceně. Tedy u pasu fialová, dolní lem červený. Může být i o něco delší než ta moje (ta měří 82 cm + 10 cm ná...

Dlouho jsem se odhodlávala vyzkoušet špagetovou dýni. Obavy byly zbytečné, je to jednoduché a výsledek výborný. A protože jsme si s dcerkou na obědě fakt pochutnaly, nedá mi to nepodělit se o recept. Vznikl jako improvizace z toho, co zrovna nabízely skromné zásoby v ledničce a špajzu. Suroviny (pro 2 osoby) 1 špagetová dýně olivový olej 1 střední cibule 1 malý rajský protlak 1 stroužek česneku (kdo má rád, může dát i víc, já jsem se radši krotila, když to mělo jíst 17měsíční dítě :-) ) 1 malý patizon (o průměru cca 10 cm, případně odpovídající kus z většího patizonu) lžíce nasekaných čerstvých bazalkových listů (nebo lžička sušené bazalky) sůl cca 2 lžíce strouhaného parmazánu Postup 1. Předehřejte troubu na 180 °C. Dýni rozkrojte podélně napůl a odstraňte měkký střed se semínky. Potřete olejem a posolte. Dejte péct na 50 - 60 minut (řezem nahoru, samozřejmě :-) ). 2. Cibuli nakrájejte nadrobno. Patizon oloupejte a nakrájejte na malé kostičky. Na pánvi na oleji orestujte cibuli do zla...

Před časem jsem kamarádce šila část výbavičky do postýlky. Jedno povlečení bylo tehdy holčičí, druhé povlečení a mantinel neutrální. A protože holčička brzy dostane brášku, objednala si u mě kamarádka povlečení a zavinovačku v trochu klučičicích barvách, aby chlapeček nemusel spát v růžových medvidkách :-) Látku si vybrala sama u Gábinky takovou, aby slušela případně i holčičce, kdyby se ultrazvuk spletl. Myslím, že modří motýlci a kytičky byla dobrá volba, látka vypadá na povlečení moc hezky. Povlečení se zapíná na skrytý zip. Na vnitřní stranu zavinovačky jsem vybrala žluté plátno, krásně to ten jemný vzorek rozsvítí. Ne že by ten zip na vnitřní straně zavinovačky byl vidět, ale nemohla jsem si pomoct, prostě musel být žlutý, aby ladil :-))

Když jsem v létě stříhala díly na zebří kraťásky pro ségru, podařilo se mi omylem střihnout jeden přední a jeden zadní díl vzhůru nohama. A protože mi bylo líto díly jen tak vyhodit, schovala jsem si je, později k nim dokoupila černobíle pruhovanou bavlnu a ušila jedny crazy zebří kraťásky pro druhou ségru :-) A protože pruhované látky pak ještě kousek zbýval, ušila jsem ke kraťáskům ještě ladící povlak na polštářek. Zadní strana je černá, zapínání hotelové.

Když jsem před téměř třemi lety začala koketovat s myšlenkou, že si pořídím šicí stroj, byla jedním z impulsů touha ušít si vlastní plenky. Část plenkové výbavy jsem podědila po sestřence, část mi babička ušila ze starých prostěradel a flanelového povlečení. Ale já si to chtěla zkusit i sama... No, na první dceru už jsem plenky nestihla, tak jsem si to splnila aspoň u té druhé, po víc jak dvou letech od pořízení stroje :-) Donutily mě k tomu dvě skutečnosti. První - druhé dítko je trochu jiná váhová kategorie a z některých plenek po sestře už prostě vyrostla. Druhá - potřebovala jsem na dovolenou plenky, které i při malém objemu budou dobře sát a hlavně se budou co nejlépe sušit. Nechtělo se mi totiž ani na dovolené používat jednorázovky, zvlášť když jsem věděla, že tam budu mít k dispozici sušák a tekoucí teplou vodu (a dezinfekci na praní při nižších teplotách s sebou). Nejlíp sice schnou klasické čtvercovky, ale na větší dítě už mi nepřijdou moc praktické. Pak jsem četla recenzi na ...

Uznávám, že dávat sem začátkem října recept na ovocný sirup, když zavařovací sezóna už je za námi, se může jevit jako pověstné "přijít s křížkem po funuse". Ale třeba máte jako já v mrazáku odloženo pár kilo rybízu, který se nestihl zpracovat... nebo se recept může hodit příští léto :-). Receptů na ovocné sirupy se dá najít mnoho, v naší rodině máme už léta osvědčený tento. Nejčastěji děláme šťávu jahodovou, ale stejně tak se hodí višně nebo bobulovité ovoce jako rybíz, josta, maliny, ostružiny (fajn je třeba kombinace ve stylu "zahradní směs). Suroviny Na 100 g ovoce (čistá váha, bez stopek, slupek, pecek aj.) potřebujete 2 g kyseliny citronové, 60 - 100 ml vody (dle šťavnatosti ovoce a požadované hustoty sirupu) a 100 g cukru krystal či krupice (cukru stejnou váhu jako ovoce). Při dvojím máčení (viz postup) je potřeba cukru zhruba dvojnásobné množství. Na závěr pak potřebujete ještě nějaký konzervační prostředek s obsahem kyseliny sorbové, osvědčenou mám "Pomůcku ...