Recyklace šatů a sukně
Jednou za čas probírám skříně a vyřazuju oblečení, které mi buď už není, nebo ho z nějakého důvodu nenosím a nosit už ani nebudu. V prvním kole takové kousky nabídnu v rodině, jestli někdo něco nechce. Z toho, co zbyde, vyberu věci zajímavé materiálově a uložím si je na pozdějí zpracování. Zbytek pak putuje na charitu. Jenže občas se vyskytně věc, kterou už v její původní podobě nosit nemůžu, nikdo ji nechce, ale jen tak rozstříhat nebo dát pryč se mi ji taky nechce. Pak přichází na řadu přešití do nové, nositelné podoby :-).
Začátkem července jsem tak nový život dala dvěma šatům a jedné sukni. Tady jsou vyfocené "před". V závěru článku je společná fotka "po" :-).
Tyhle černé minišaty jsem nosila moc ráda. Jenže po dvou těhotenstvích a díky dlouhodobému kojení už to v dekoltu není, co to bývalo a nahoře mi jsou moc volné, všude to odstává. Jak jsem je tak držela v ruce a přemýšlela, co s nimi, uvědomila jsem si, že mi v šatníku chybí černá kratší sukně v "romantickém" stylu (mám třeba obyčejnou úpletovou, sportovní, společenskou, ale nějakou vhodnou třeba i k volnočasové halence dosud ne).
Takže jsem ustřihla živůtek, upravila délku a do nového pasu našila náplet s gumou.
Tyhle šaty jsem vyřadila z podobného důvodu jako ty černé. Taky do nich už nahoře nemám co dát. Resp. s podprsenkou by to šlo, jenže to by lezla ven ramínka a to nemám ráda. Ale protože jsou z moc příjemné lehké tenké látky, nechtěla jsem se jich úplně vzdát.
Takže jsem opět odstřihla živůtkovou část a místo ní našila široký černý náplet. Původně jsem ho našila tak, že jsem náplet natahovala na délku kostkované látky, vzniklo tak řasení. Ale to se po oblečení nehezky vlnilo, takže jsem to rozpárala a sukňovou část našila v pravidelných skladech, to už vypadá lépe.
V horním okraji je náplet přes prsa zajištěný tenkou prádlovou gumičkou, přišitou k rubové části nápletu.
Jen je asi budu muset ještě trochu zkrátit, délka těsně pod kolena mojí nevysoké postavě moc nesvědčí.
Posledním upravovaným kouskem je maxisukně ze sekáče. Původně jsem ji koupila kvůli látce, že by z toho byly třeba letní šatičky pro děti. Ale po vyzkoušení jsem zjistila, že délka je přesně na mě, že sukně má kapsy... a že by vlastně byla škoda ji rozstříhat. Aby se dala nosit, bylo potřeba upravit pas, původní gumičky už byly úplně zpuchřelé.
Starý pas jsem tedy odstřihla a našila nový z nápletu a gumy. Sukně má v bocích skryté kapsy.
Nosí se moc příjemně, akorát se dost mačká (je to tenká bavlna) a blbě se žehlí.
Všechny tři recyklované kousky pohromadě. Připravených (zatím tedy jen v hlavě) mám několik dalších, tak uvidíme, kdy se k nim dostanu. Šicí seznam mi vůbec neubývá, spíš pořád bobtná :-).
Komentáře
Okomentovat